Jediná správná reakce
„Dobře si rozmysli, co teď řekneš, pse.“
Izzy nebyl v dané chvíli schopen přemýšlet ani špatně. Ne s Černovousem tak blízko, děsivým a spalujícím.
Natáhl ruku, aby se svého kapitána dotkl, aby se ujistil, že je skutečný, ale nedostal příležitost. Černovous ho pustil a couvnul.
Izzy mohl zase dýchat, ale vyměnil by poslední doušek vzduchu za ten pocit, kdy v kapitánově sevření dával svět smysl a nehrozil, že se roztříští na kousky.
Adrenalin vyprchal a Izzy se po zdi svezl na zem. A zaštěkal.
Černovous, už skoro na odchodu, se po něm nevěřícně ohlédl a střetl se s pohledem těch nejprosebnějších psích očí.
„Ty seš rozbitej, Izzy,“ povzdechl si a sedl si vedle něho. „A já taky.“
Izzy se o kapitána opřel a potichoučku kníkl.
„No jó,“ usmál se Ed a podrbal Izzyho ve vlasech.
A Kraken se neprobudil.