Trop, z něhož jsem trop, a Walter Scott, část první
Můj nejoblíbenější motiv vyprávění se nazývá To jsem já.
Složitě a květnatě ho definoval Thomas Mann v tetralogii Josef a bratří jeho, monumentálním díle o jednom příběhu biblickém a povaze příběhů všech
Zjednodušeně řečeno, „To jsem já“ je tou částí příběhů, kdy se mocná osoba, dosud svoji moc z vlastních pohnutek skrývající, rozhodne vyjevit svému okolí, kdo je doopravdy. Následují obvykle dramatické reakce („od sklopení očí až po zdrcené padnutí na kolena“) a posléze akt odpuštění. Ten je poměrně zásadní. Jsme si jako čtenáři jistí, že k němu dojde, přesto necháváme nebohé postavy balancovat na hranici trestu a jeho prominutí.
Zkrátka, „To jsem já“, to byla formulka zaznívající z dálek, odedávna důvěrně známá a s obsahem populární výzvy – formule sebevyjevení, aktu od pradávna oblíbeného ve zvěstujícím vyprávění a hře bohů, formule, s níž se v představě samočinně spojuje řada srodných účinků a jednání následných, od sklopení očí až po zdrcené padnutí na kolena.
MANN, Thomas. Josef a bratří jeho. 3, Josef živitel. Překlad Pavel Eisner. 2. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1959. 500 s. Knihovna klasiků; 6.
Máte-li rádi historické, pohádkové a fantasy fandomy, jistě jste na tento motiv narazili. Dnes bych se ráda zaměřila na jeho projevy v díle Waltera Scotta a říkám vám na rovinu, ten člověk byl šílenec. V Talismanu, historickém románu z doby křížové výpravy, potkáte dvě vznešené postavy, každou ve dvou různých přestrojeních, a Richarda Lví srdce, který na to jen kouká a těžce nestíhá. Pokud bychom se pohybovali ve Scottově literárním metavesmíru, mohli bychom říct, že si král Richard tuhle techniku oblíbil a přenesl ji do dalšího románu. Historicky vzato nepřekračoval hranice literárních děl, ale států. A v Rakousku byl zajat.
V románu Ivanhoe Walter Scott vykreslil celou Anglii té doby. Normany a Sasy, pány a nevolníky, vyvržence, Židy i křesťany. Na tohle plátno pak vypustil slušné množství postav, z nichž se, ve jménu pochopení mého včerejšího drabblu a třeba i Lva se zavřenýma očima (ačkoli na toho je potřeba i Talisman), zaměříme na krále Richarda. Mimochodem už Walter Scott byl čtenářům ochoten sdělit, že král Richard dovedl ocenit pohled na hezkého muže. A koho mohl okukovat? Historicky truvéra Blodela de Nesle, v Talismanu rytíře Kennetha a v našem cílovém fandomu titulního Wilfreda z Ivanhoe. A Maurice de Bracy, říkám já.
Anglický král, který se ... podle pověsti rád díval na muže, byl mile překvapen svalstvem a souměrností muže, na něhož hleděl.
SCOTT, Walter. Talisman. 2. vydání. Praha: Práce, 1959. 237 stran. Románové novinky; svazek 125.